LAO-C`
(4. století př.K.)
LAO-C`
(4. století př.K.)Z mnoha tisíc knih napsaných v Číně se mimo tuto zemi snad nejčastěji překládá a čte tenoučký svazek napsaný před víc než dvěma tisíci lety a známý jako Lao-c' aneb Tao Te-ťing. Tao Te-ťing (klasická cesta a její moc) je stěžejní text, který objasňuje filozofii taoismu.
Je to útlá knížka, napsaná tajemným stylem, takže se dá vykládat různě. Ústřední myšlenka se točí kolem Tao, což se obvykle překládá jako “cesta". Ale pojetí je poněkud tajuplné. Tao Te-ťing totiž začíná slovy: “Tao, o němž se dá vyprávět, není věčné Tao; jméno, jež se dá jmenovat, není věčné jméno." Mohli bychom říct, že ono Tao znamená zhruba “příroda" nebo “uspořádání přírody".
Taoismus nabádá k tomu, aby se jedinec proti Tao nevzpouzel, ale aby se mu naopak poddal a žil v souladu s ním. Aktivně se snažit získat nebo vykonávat moc není ani tak nemorální, jako spíš pošetilé a marné. Tao se nedá přemoci, místo toho by měl člověk žít ve shodě s ním. (Taoista by asi poukázal na to, že voda je sice nesmírně měkká, teče bez protestu do nejnižších míst a bez odporu reaguje i na tu nejslabší sílu, a přesto je nezničitelná, kdežto i nejtvrdší kámen se časem omele.)
Jednotlivému člověku je obyčejné nejlépe doporučit jednoduchost a přirozenost. Měl by se vyhýbat násilí a prahnutí po penězích a věhlasu. Neměl by se snažit změnit svět, ale respektovat ho. Také u vlády je obvykle nejmoudřejší jaksi neaktivní politika. Již tak existuje příliš mnoho zákonů. Schvalováním nových nebo přísným prosazováním starých se to většinou ještě zhoršuje. V rozporu s duchem taoistické filozofie jsou vysoké daně, ctižádostivé vládní programy a válčení.
Podle čínské tradice byl autorem díla Tao Te-ťing muž jménem Lao-c', údajné Konfuciův starší současník. Jenže Konfucius žil v šestém století před Kristem, a s ohledem na styl a obsah tohoto spisu se jen málokterý moderní vědec domnívá, že Tao Te-ťing pochází z tak rané doby. Vedou se rozsáhlé spory, kdy vlastně toto dílo vzniklo. (Není v něm žádná zmínka o určité osobě, místě, datu ani historické události.) Dobrý odhad je 320 př.K. Rozdíl mezi tímto a skutečným datem jistě není větší než osmdesát let, spíš mnohem méně.
Tento problém vedl k velké polemice ohledně dat, kdy žil Lao-c', a vůbec o jeho existenci. Některé kapacity věří tradici, že žil v šestém století př.K./ a z toho činí závěr, že Tao Te-ťing nenapsal on. Jiní učenci se domnívají, že je to jen legendární postava. Můj názor, přijatý pouze menšinou vědců, je tento: l) Lao-c' byla skutečná osoba a autor Tao Te-ťing; 2) Žil ve čtvrtém století př.K. a 3) Pověst, že byl Lao-c' Konfuciovým starším současníkem, je nepravdivá a vymysleli si ji pozdější taoističtí filozofové, aby autorovi a jeho knize dodali větší prestiž.
Stojí za upozornění, že ze starých čínských autorů se Konfucius (551-479 př.K.), Mo-Ti (5. století př.K.) ani Mencius (371-289 př.K.) nezmiňují ani o Lao-c', ani o Tao Te-ťing. Zato Čuang-c', významný taoistický filozof působící kolem roku 300 př.K., uváděl jméno Lao-c' znovu a znovu.
Protože již existence Lao-c' je sporná, měli bychom přistupovat skepticky k životopisným údajům. Existují však slušné prameny k těmto tvrzením: Lao-c' se narodil a žil v severní Číně. Část života se věnoval historii nebo opatrování oficiálních archivů, většinou v Luo-jang, hlavním městě vládců z dynastie Čou. Lao-c' nebylo jeho původní jméno, ale spíš čestný titul, který zhruba znamená “starý mistr". Byl ženatý a měl syna jménem Cung. Ten se později stal generálem ve státě Wej.
I když byl taoismus zezačátku v podstatě světská filozofie, nakonec se z něj vyvinulo náboženské hnutí. Avšak zatímco taoismus jako filozofie byl nadále založen převážně na myšlenkách vyjádřených v Tao Te-ťing, taoistické náboženství bylo brzy opředeno nesčetnými pověrami, které mají s učením Lao-c' pramálo společného.
Za předpokladu, že je autorem Tao Te-ťing skutečně Lao-c', je jeho vliv velikánský. Jde sice o velmi krátkou knížku (necelých šest tisíc čínských znaků, takže se vejdou na jednu novinovou stranu!), ale obsahuje pořádnou duchovní stravu. Vychází z ní myšlení celé řady taoistických filozofů.
Na Západě je Tao Te-ťing daleko populárnější než spisy Konfuciovy nebo konfuciánských filozofů. Dokonce vyšlo nejméně čtyřicet různých anglických překladů této knížečky, což je nejvyšší počet rozdílných překladů kromě Bible.
V Číně je všeobecně dominantní filozofií konfucianismus, a narazí-li se na zřetelný konflikt mezi idejemi Lao-c' a Konfucia, většina Číňanů se přiklání ke Konfuciovým. Konfuciáni sami však uctívají spíš Lao-c'. Mimoto taoistické myšlenky jednoduše splynuly s konfuciánskou filozofií, a tím ovlivňují miliony lidí, kteří se za taoisty nepovažují. Podobně měl taoismus vliv na čínský vývoj buddhistické filozofie, zvlášť na školu čchan (japonsky zen; tato škola učila imanenci Budhy a zvláštní techniky meditace k získání okamžitého probuzení - pozn.překl.). Přestože se dnes za taoistu pokládá málokdo, žádný čínský filozof s výjimkou Konfucia neměl na lidské myšlení tak široký a trvalý vliv jako Lao-c'.
Legendární setkání Konfucia (vlevo) s Laem-c'.
zdroj
foto a obr.
KNIHA MLČENÍ
kniha mlčení.mp3
Básnické a filosofické texty staré Číny
Přeložil Oldřich Král
Vydáno na malé gramofonové desce jako příloha knihy Oldřicha Krále TAO (TEXTY STARÉ ČÍNY).
Klub přátel poezie, Československý spisovatel, Praha 1971.
Úvodní část, recitovaná Janem Werichem, představuje výběr z nejstaršího základního textu taosismu Lao-c`.
Druhá část, označená jako Čuang ć, obsahuje slavnou pasáž o motýlu a Čuangovi z druhého nejdůležitějšího taoistického textu.
LAO Ć (STARÝ MISTR) - Tao te ťing [4.-3.stol.př.Kr.] (Jan Werich)
ČUANG Ć [369-286 př.Kr.] (Radovan Lukavský)
ŽUAN ŤI [210-263 po Kr.] - Písně mého nitra (Radovan Lukavský)
TCHAO JUAN MING [365-427 po Kr.] - Pohřební píseň I. (Radovan Lukavský)
WANG WEI [699-759 po Kr.] - Rozloučení, Ptačí křik v skalách, Odpověď příteli (Václav Voska)
PO TU I [772-846 po Kr.] - Na břehu jezera (Václav Voska)
CHAN ŠAN [740 po Kr.] (Josef Kemr)
Poznámka: čínská jména jsou přepsaná podle knížky a neodpovídají oficiálnímu přepisu v pinyinu.
