ČLOVĚK

Chtěl bych zde vyjádřit prostinký názor. Chceme-li opravdu porozumět právu, musíme si uvědomit, že centrem našeho zájmu je člověk (nikoli např. idea spravedlnosti či idea zákonnosti). Právo neustále soudí člověka. Soudí lidské chování v nejrozmanitějších životních situacích. Pokud má mít zaobírání se právem nějaký pevný základ, pokud má být soud spravedlivý, pak je podle mne základní otázkou: Co je člověk?

Úplná odpověď je nejspíš vyloučena, protože by vyžadovala, aby část zahrnula celek. Možná postačí už samotné položení této otázky, abychom se alespoň na chvilku zastavili než řekneme, co je právo a co neprávo. Odpověď, kterou jsem si pro sebe vytvořil já, není rozhodně nějaký konečný názor a nechci jej zde nikomu vnucovat. Jen mi připadá dobré, pro lepší pochopení mých názorů na právo, uvést zde své osobní východisko.

Necítím se rozhodně natolik na výši, abych si ucelený názor tvořil sám z ničeho. Mé stanovisko je výsledkem spíše iracionální vnitřní zkušenosti, kterou mi pomohl svým dílem poněkud zpřehlednit a osvětlit můj duchovní guru, všeobecně uznávaný švýcarský psycholog Carl Gustav Jung (1875-1961), původně Freudův žák, později kritik a velký pokračovatel.

Co je člověk?
VĚDOMÍ + NEVĚDOMÍ

Co z toho plyne? Co je tedy podle mne člověk? Tajemství. Nevím. Nevím a proto se velice zdráhám soudit - kohokoli za cokoli. Jako Jungův obdivovatel uznávám existenci lidské duše, existenci nevědomí, kolektivního vědomí a nevědomí, uznávám archetypy a sdílím dojem, že lidský duch má dějiny přinejmenším stejně dramatické jako jsou viditelné dějiny lidstva.

Carl Gustav Jung

profil a základní myšlenky
motto
z přednášek
z korespondence
čínské myšlení
předmluva ke Knize proměn

české stránky věnované Jungovi - www.jung.sneznik.cz

---