Lampion

1996

---

BÍLÁ PLACHETNICE

Bílé stany
potichu zasypány spí
jen špičky korouhví
ční z písku ven
pražné vany
jak sucho u fontány zní
když z venku rezaví
a mluví o ničem

Oceány
zbloudilé karavany jdou
plání sněhovou
ztracené
ostré hrany
jak oči bílé vrány jsou
smutně červenou
zbarvené

Čerstý sníh
je roleta trávy
v okně do nebe
na koních
znudění pávi
hledí do sebe
u dveří
ti plechová hrana
dlouze vyzvání
otevři
ta šedivá dáma
tě jistě zachrání
tě jistě zachrání

Bílá sova
hraje si teď na schovávanou
s prázdnou čekárnou
v oblacích
moudrá slova
Michaila Šolochova lžou
když se s ozvěnou
nevrací

Po střeše
klobouku z plyše
stéká tiše déšť.
z veteše
mi dopisy píše
parník Budapešť.
na stole
plápolá svíčka
s vůní v oleji
ve škole
přivírám víčka
s velkou nadějí
s velkou nadějí
s velkou nadějí
s velkou nadějí








ČEKÁRNA

Je mi zle tak vnímám každou vteřinu
sedím ve stínu a brnkám na šalmaj
zní to jak když mňouká kočka
prázdnou čekárnou
její oči jsou
jak heřmánkový čaj

Na konečné rozmazaných kolejí
někdy později snad budu klidně spát
teď už mám jen smetí v kapse
kostky vzduchem letí tak se
snad
můžu aspoň bát

Zítra ten způsob najdeme
zítra si na sníh sedneme
zítra je den kdy řekneme
jó a nebo taky né

Na pomezí geniálních nápadů
tuny odpadu mi v hlavě rezaví
po plechových vlnách plují
žluté listy bříz
jen starý rys-
-tu pije na zdraví

Je mi fajn tak vnímám každou hodinu
ležím ve stínu svalený jak míč
po chodníku plují stovky
zlatých vršků od sodovky
pryč
někam na Miami Beach

Zítra ten způsob najdeme
zítra si na sníh sedneme
zítra je den kdy řekneme
jó a nebo taky né